10 letá dcera nechce k tatínkovi

Cca před rokem od nás manžel odešel k jiné ženě. Nyní pokaždé, když má jít dcera k tatínkovi na pravidelnou návštěvu, hodně pláče. Prosí mne, abych zařídila, aby tam nemusela. Bojí se, že se táta naštve nebo že by ji mohl i uhodit.

Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi poradit, jak mám postupovat. Cca před více jak rokem od nás manžel odešel k jiné ženě (zpětně si říkám, že to bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat). Máme spolu děti, syna (7) a dceru (10). děti chodí k tatínkovi pravidelně na víkend 1x 14 a denně je vozí do školy. A teď můj dotaz: pokaždé, když má jít dcera k tatínkovi, hodně pláče. Prosí mne, abych zařídila, aby tam nemusela. Když jsem s ní probírala, co se děje, tak mi říkala, že má strach tatínkovi cokoli říct, aby se nenaštval. Bojí se, že by ji mohl i uhodit. V minulosti byl totiž na ni velmi přísný a používal i fyzických trestů a dcera si to dodnes pamatuje. U syna toto neprobíhalo, takže má vztah s otcem v pořádku. Jak mohu dceru připravit na pravidelný styk s otcem, aby mi při předání nebrečela? Tatínek o tomto ví, jeho řešením bylo, že vzal dceru k nějaké bylinkářce, aby jí předepsala kapky (asi na úzkost? Nevím, neřekl mi o tom vůbec nic) a nedělala „scény". Dodnes má tatínek spíše přísnější výchovu a říká, že pokud se budou nadále děti takto u něj chovat (např. nechtějí něco sníst), přestane se o ně zajímat (což synka velice rozesmutní). Děkuji za radu, jak postupovat, K.

Milá K.,

děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Asi je pro Vás těžké vidět smutek dcery, když jde k tatínkovi. Je dobře, že se ptáte, jak můžete dceru podpořit.
Zaujalo mě, že táta vozí děti každý den do školy, to není úplně obvyklé v rozpadlých vztazích. Z toho se dá vyčíst zájem a zodpovědnost ze strany tatínka. A taky je to prostor pro vytváření vztahů. Jak reaguje dcera, když ji táta vyzvedává do školy? Jak se projevuje? Pokud je to jiné, než když jde k němu domů, čím by to dcera vysvětlila?

1. Můžu Vám nabídnout pohled přes role, možná to do vaší situace zapadne. Vztah mezi dcerou a tátou prochází vývojovými fázemi, kdy dcera nepotřebuje tolik čerpat z jeho mužského vzoru (přísného, důsledného, rázného) a má větší potřebu si užívat a čerpat z té mateřské (jemnější, pečující, smlouvající, akceptovatelnější ...) Důsledkem může být to, že s tátou nechce trávit čas, protože by raději byla s mámou. Což není nic proti tátovi, je to o tom, že dcera má momentálně jiné potřeby. Táta bude pro svou dceru důležitý o něco později, v období dospívání. Potom se může situace obrátit a bude chtít co nejvíce času trávit s tátou a mámu nebude tolik vyhledávat. Je proto škoda, když se otcovsko-dceřinné vztahy v tomto věku zadrhnou právě proto, že rodiče neví, co se u dítěte děje. Tlak na dceru vyvolá protitlak.
2. Chápu, že je potřeba dodržovat soudem stanovené rozhodnutí, ale prospěch a prožívání dítěte je to nejdůležitější. Jaké máte možnosti? Jaký vztah je mezi Vámi a exmanželem? Dokázali byste se o tom pobavit? Co byste mohli pro dceru společně udělat? Proč vlastně k tátovi musí?Umím si však představit, že spolu nemluvíte natolik, abyste došli k řešení optimálnímu pro dceru.
3. Je důležité, abyste si uvědomila, jak to máte expartnerovi Vy. Jak o něm přemýšlíte jako o tátovi svých dětí? Jak o něm mluvíte před dětmi? I to může dceru ovlivnit. děti často zrcadlí naše pocity. Co by dcera od Vás potřebovala, aby sama dokázala tátovi říct, že by chtěla něco jinak? Píšete, že se bojí, aby se nenaštval. Jak komunikujete s exmanželem? Jak řešíte konflikty vy? Jaký model se dcera od Vás učí? Co byste jí poradila?
4. Dcera může v průběhu týdne, než jde k tatínkovi, napsat/nakreslit dopis, co by se jí líbilo, jak by s ním chtěla prožít víkend. V napsané nebo nakreslené podobě se jí to bude jednodušeji tatínkovi říkat.

Vím, že jsem Vám položila hodně otázek, ale nikdy není jedna rada stejná pro všechny. I proto je vždy užitečnější osobní kontakt, pokud to jde.
Napište, pokud Vás něco napadne po přečtení odpovědi.
Přeji dobré dny a radost s dětmi, srdečně Iva

Zpět na výpis