Škola a režim po prázdninách i karanténě. Co nás čeká?

Návrat do školy může být pro Vás i Vaše děti tentokrát dost divoký. Po prázdninách i karanténě bude teď mnoho věcí jinak. Na co se můžete připravit? A co můžete udělat pro to, abyste celý ten rozjezd zvládli v pohodě? Přinášíme pár rad a tipů!

Červenec se přehoupl v srpen, léto stále běží v plné síle, ale přece jen už začínáme přemýšlet, co bude, až přijde září a začne škola. Jak to všechno bude vlastně probíhat?

Poslední pololetí se děti učily převážně doma, nastavovaly si nová pravidla, nacházely mnoho nových způsobů výuky. Pak přišly zasloužené prázdniny - nejen pro děti, ale i pro rodiče. Pravidla se uvolnila, povinnosti polevily, užíváme si pohodu. A teď se budou děti do školy vracet a začnou zase jiná pravidla a režim. Všechny ty změny mohou být náročné, zkusme se tedy zamyslet nad tím, jak celý ten zářijový kolotoč zvládnout v pohodě a co nás může potkat.

Děti se do školy těší!

Děti se do školy vlastně těší. Identita dětí se nevytváří jen tím, že přebírají modely od rodičů, ale od určitého věku si ji děti budují právě přes vrstevníky, kamarády. Většina dětí se proto těší na své kamarády a na společné zážitky, které ve škole zažijí. Sedět 5 hodin v lavici je už tolik neláká. Některé děti si naopak užívaly toho, že jsou doma bez stresu ze zkoušení a nebo případných "vtípků" od spolužáků. Bavte se s dětmi o tom, na co se těší a na co ne.

Nenakládejme si toho hned ze začátku příliš

Nevíme, jak bude škola probíhat, jak se změní výuka nebo zda se školy znovu nezavřou. Začátek září může být tedy velmi nejistý a hektický.

Počítejme s tím, že na začátku září jsme po dovolených odpočatí a sil máme na všechno dost a na podzim v řijnu nebo v listopadu už se na nás může únava projevit. Zvolněme tempo a už nyní si toho nenakládejme příliš, abys nás to později nedostihlo.

• Stanovte si priority - chcete vést dítě k výkonu a zdokonalování nebo chcete, abyste si víc užívali pohody a všechno zvládali v klidu? Podle toho pak budete vybírat druh a počet kroužků, kam dítě přihlásíte. V rodině, kde každé z dětí navštěvuje několik kroužků může být logistika velmi složitá.

Náš tip: Nepřehlcujte děti aktivitami a kroužky
Nechte dětem vybrat jen 1 nebo 2 kroužky, které opravdu dělat chtějí. Není potřeba přehlcovat děti aktivitami, je velmi důležité, aby se uměly občas i nudit - rozvíjí to jejich fantazii a tvořivé myšlení. V první až třetí třídě dětem stačí jeden kroužek, od páté třídy se dá doplnit ještě druhým. Děti na střední škole už pak mohou samy odhadnout, kolik kroužků zvládnou a které chtějí dělat tak, aby stíhaly i náročnější školní povinnosti.

Umožněte dětem být zodpovědné - nedělejte za ně, co už umí dělat samy

Zodpovědnost dětí je v tomhle klíčová. Pokud učíme děti zodpovědnosti a spolupráci v našem běžném rodinném soužití a jsou na to zvyklé, bude i začátek školy pro všechny jednodušší, protože nezůstane všechno jen na vás, rodičích. Učte děti zodpovědnosti a spolupráci všude, kde to jen jde.

• Domluvte si jednu činnost, kterou dítě zvládá a bude ji mít na starost - prostírání, úklid ze stolu po jídle. Říkejte dětem, že všichni jste součástí jednoho týmu, kde má každý svůj díl zodpovědnosti
• Berte děti s sebou na nákup a nechte je, ať vám celou dobu se vším pomáhají
• Dejte jim na starost rozmyslet si, jaké školní potřeby budou potřebovat, běžte s nimi do obchodu a nechte je, ať si je samy nakoupí.
• Řekněte dětem, co je potřeba udělat a ptejte se jich, co ony potřebují od vás, aby to zvládly.

Děti, které jsou zvyklé v rodině spolupracovat, pak totiž ví, že začátek školy je i na jejich zodpovědnost a že se na celém procesu budou nezbytně muset také podílet. Nejen, že se uleví Vám, rodičům, ale zároveň tím posílíte sebevědomí vašich dětí, které si zažijí, že něco zvládnou.

Vaše potřeby a potřeby Vašich dětí mohou být velmi rozdílné!

Mějte na paměti, že vaše potřeby a potřeby vašich dětí mohou být velmi rozdílné. Zatímco vy potřebujete, aby se vaše dcera postarala o výbavu, kterou bude potřebovat do školy, ona potřebuje, aby měla novou řasenku nebo hezké tričko, aby se mezi spolužáky cítila dobře. Do toho všeho se samozřejmě promítají i potřeby školy - kdo je u vás doma zodpovědný za jejich plnění? Kdo si hlídá domácí úkoly, kdo dohlíží, aby bylo vše včas zaplaceno?

Ptejte se na potřeby vašich dětí a berte je vážně. Zároveň jim ale říkejte o tom, jaké potřeby máte vy a hledejte společně cesty, jak co nejlépe uspokojit všechny. Nemusíte plnit dětem vše, co si přejí, ale poslouchejte, co potřebují.

Na závěr nabízíme pár tipů, jak do školního roku vklouznout pokud možno hladce:

1. Režim - začněte s režimem dřív, třeba už poslední týden v srpnu, pravidelně ráno vstávat, snídaně, atd.
2. Potřeby - mluvte o tom, co kdo potřebuje (Já potřebuji, aby ses ráno sám oblékal a nachystal si snídani, abych měla čas připravit se do práce. Co ode mě potřebuješ, abys to tak dělal?). Potřeby komunikujte předem, pokud je to možné.
3. Rozdělení činností - rozdělte si úkoly, co kdo bude mít ráno na starost (kdo chystá snídani, kdo balí svačiny, kdo a kdy chystá tašku do školy a učebnice, kdo venčí psa, jestli si děti hlídají budík samy nebo jestli je budete budit vy,...)
4. Využijte toho, co se děti naučily během karantény – samostatnost, přizpůsobivost, reagovat na změny a nestandardní situace, vyjednávat.
   • Vzpomeňte si, jak byly vaše děti za začátku karantény někdy zmatené nebo vystrašené. Když dostaly úkol, často nevěděly, co mají dělat první, s čím začít nebo jak se to dělá. Byly nejisté, protože chtěly udělat vše správně a nevěděly, zda to dovedou. "Paní učitelka to přece dělá jinak než já." A v závěru karantény? Většinou už si dokázaly postup řídit úplně samy a úspěšně. Čím to? Co se vlastně naučily? Děti se setkaly s velkým rozdílem. Ve škole vždy plnily jasně dané úkoly a celý proces kontrolovala učitelka. Doma ale musely děti samy přemýšlet - musely samy zjistit, kdy a jak budou úkol dělat, kolik času jim zabere, čím musí začít. Využijte toho, že přesně tohle už děti umí.
5. Buďte zase rodičem. Nebuďte učitelem. Buďte rodičem, roli učitele již zastávat nemusíte. Zůstaňte mámou a tátou. Nedělejte za děti úkoly a projekty, společně nachystejte věci do aktovky a neořezávejte pastelky. Sklon písma si již opět vyřeší učitel, vy si povídejte s dítětem jaké to je, zase chodit do školy.
6. Vyhledejte vše, co fungovalo. Oceňujte se za vše, co se vám dařilo. Můžete si formou hry napsat na lístečky, co se vám vzájemně líbilo, co vás zlobilo, co už nechcete, čeho chcete více.

Dítě, které se podílí na chodu celé rodiny i se zodpovědností, která se k tomu váže, se cítí bezpečně, protože ví, že ke své „smečce" patří. Cítí se kompetentní, protože dokáže přispět svým dílem pomoci. Umí spolupracovat. Dítě samostatné je i dítě šťastné – o tom je mimo jiné i náš kurz, který začíná 29.9.!

Zpět na výpis