Syn kňourá, křičí, nedokáže zpracovat emoce.

Odpovídáme rodičům na mnoho dotazů a zvládání dětských emocí rodičem je velmi časté téma. Jak pomoct dětem emoce zvládat se můžete inspirovat v našem příběhu.

Dobrý den, trápí mě problémy se synem. Žiji s ním sama od narozeni, nyní má 4,5roku. Neustále se vzteká. Od února, kdy začala covidova situace, byl v podstatě pořád se mnou mimo kolektiv děti. Teď jsme dva týdny v lázních a pro mne je to utrpení. Denně se s dětmi přetahuje, neustále knoura a křičí, že ho někdo např bouchl, i když to není pravda, nechce se s nikým o nic dělit. Dnes bylo třeba jít k doktorovi a zasekl se, udělal scénu. Půl hodiny se vyvztekal a poté už spolupracoval a šel. Připadá mi, že nedokáže zpracovat své emoce, jakoby je potřeboval pustit ven. Vidím, že je problém udržet ho v kolektivu, přitom v MŠ si nikdy učitelky na něj nestěžovaly. Když přijdeme do skupiny nových dětí, chová se k nim hezky. Nevím, zda mám současnou skupinu dětí opustit nebo bojovat každý den. Prosím o radu, jak zakročit, už mi spousta lidí říká, že své dítě nezvládám a mě to psychicky ničí, protože se snažím neustále vysvětlovat, co je špatně.

Dobrý den paní M,

děkujeme za důvěru se kterou se obracíte pro radu k nám do poradny Akademie rodičovství. Přemýšlím, nad tím, o co tomu vašemu loupežníkovi jde? Co myslíte vy? Zkusím pár námětů a věřím, že to spolu vymyslíme a bude vše v pohodě. Trošku nám bude chybět pružnější dialog, ale to už je úděl “papíru”. 

Co se týká emocí. Emoce a chování v emocích jsou 2 odlišné věci. Emoce musí vždy ven, a každý z nás má právo prožívat emoce právě takové, jaké cítí. Ale chování - tam už je to jiné, jestliže emoce musí ven, tak vždy takovým způsobem, aby nikomu neublížili. Nejde kopat do kamaráda, bouchat mámu, nebo ničit věci, hračky atd. 

Jak to má syn s vyjadřovacími schopnostmi - mluví dobře? Umí se s dětmi domlouvat? Rozumí jim a ony jemu? Občas se stává, když to nejde domluvit slovně, je třeba najít jiné řešení…

Jak syn například rozuměl tomu, že má jít k lékaři. Nebál se? Nechtěl tou scénou říci, že se bojí co bude, že neví, co bude? Děti v jeho věku mají velkou fantazii a dospělácké argumenty na ně moc neplatí. Mohl vidět nějakou pohádku, mohl cokoliv slyšet od dětí a udělat si představu, že mu pan doktor bude “....fantazie se meze nekladou…” a mohl se pak bát. Pak jeho reakce, že “se zasekne a udělá scénu” je pochopitelná. Řešení v této situaci je, pomoci mu zpracovat emoce:

Efektivní způsoby - jak reagovat, když jsou děti v emocích

Přijetí pocitů

•  doporučení je pojmenovat pocity, záměry nebo očekávání dítěte např.: Asi se bojíš,.....Asi jsi čekal, že ….. Ty ji moc chtěl mít ……Přál sis mít ….. Vidím, že jsi smutný, když …Pojmenování toho, co prožívá adresujte přímo dítěti a používejte 2. osobu – ty. Jde o oznamovací věty.  Nevadí, že se do prožívání „netrefíte“ přesně – syn případně své pocity/záměry nebo očekávání upraví sám.

Podpora/vymezení hranic

• buď lze nabídnout podporu – můžu ti něj pomoci? Co by ti pomohlo (to by se hodilo cestou za panem doktorem)? Co teď navrhuješ za řešení? 

• Nebo naopak pokud jde o nevhodné chování dítěte tak reagovat – například – Asi jsi pěkně na chlapečka naštvaný, že jsi řekl, že tě bouchnul. Každý má právo se někdy rozzlobit, ale neubližujeme druhým. Co by pomohlo?

Stručněji: To že je dítě naštvané je OK, může vyjádřit emoce – to je dobře, ale ne tak by ublížilo někomu jinému – to už je jasné vymezení hranic.

Možná to není o emocích, ale o hranicích, které nastavujete synovi. Jak to máte spolu. Daří se vám synovi hranice nastavovat? Poslouchá? Nebo to máte s výchovou volnější a necháváte dost věcí na synovi - moc jej neomezujete a raději mu vyhovíte? 

Možností co dělat, jak vidíte je hodně, dost to záleží na té mé první otázce - o co synovi jde. Abychom řešili příčiny jeho chování. Kdyby vás zajímalo téma emocí - můžete dorazit na seminář Jak reagovat na emoce dětí. Právě připravujeme online verzi Zlobí, vzteká se a co s tím, takže věřím, že i vzdálenost či karantény nebudou problém. Nebo se můžeme potkat v poradně - opět buď osobně, nebo vše můžeme probrat přes Skype. 

Dejte vědět jak se vám se synem daří. Budu na vás myslet. Mnoho zdraví vám oběma. Srdečně, Katka

Zpět na výpis