Cesta k vzájemnému partnerství mezi matkou a dcerou

Vztah matky s dcerou může mít mnoho podob. Může být něžný, laskavý, kamarádský, spiklenecký, partnerský, ale také rozhádaný, nepochopený, žárlivý či bez vzájemného respektu. Obě, jak matka, tak i dcera, jsou obecně jako ženy emočně založené. Do vztahu se promítají emoce jak matky, tak i dcery a vše se velmi rádo a často střídá. Dcery chtějí patřit do ženského světa a mámy by je v něj měly citlivě uvést.

Matka je pro dceru vzorem

Matka je pro dceru vzorem i inspirací. Podle matčina příkladu si dcera vytváří představu o tom, jak bude v budoucnu chtít vést svůj vlastní život. Toto se děje přijetím, ale i odmítnutím matčiných stereotypů a vzorců. Velmi pravděpodobně se dcera později také stane matkou a vědomě či nevědomě bude předávat výchovné vzorce od své matky vlastním dětem. Nebo se naopak proti výchově ze strany vlastních rodičů zcela vyhraní a cíleně bude vychovávat vlastní děti naprosto odlišně. Nebo něco mezi tím. Proto je důležité, aby matka měla jasnou představu o tom, jaký vztah chce se svou dcerou mít. Zda se chce k dceři v dospělosti stavět  jako k rovnocenné partnerce nebo bude požadovat autoritu matky.  

Cesta k partnerství

Cesta k vzájemnému partnerství mezi matkou a dcerou je ale dlouhá. Nejprve vnímá matka svou dceru jako dítě. Samozřejmě. Matka je ta, která svět zná a vysvětluje dceři, jak to chodí. Ale z človíčka, který je zcela podřízen, roste samostatný a nezávislý jedinec a autoritu střídá partnerství. Potřeba rovnocenného vztahu dcery s matkou roste s věkem. Na této cestě k partnerství je několik zásadních mezníků, které vztah mimořádně posouvají.

Puberta

Jedním z nich je počátek puberty. Doba bouřlivá, ve které se obě, matka i dcera, vzájemně vymezují. Dceřina vynořující se osobnost o sobě dává hlasitě vědět a rychlé hádky kvůli hloupostem jsou na denním pořádku. Tady je důležité pro mámu uvidět vidět rozdíl mezi úkolováním dcery a partnerskou spoluprací. Dobrým výsledkem je, když máma o své patnáctileté  dceři přemýšlí, že se zvládne o sebe postarat, i když finančně je stále na rodičích závislá. Zvládá běžnou starost o domácnost, vyžehlí si, vypere, uvaří, zařídí si běžné věci, postará se o školu.  Sobě i okolí takto dává najevo svou samostatnost a posiluje to její sebedůvěru.

Pusťte dceru do svého království

Pro dceru není úplně snadné najít si v domácnosti a rodině vlastní místo, prostor, sféru působení. Ženské funkce zde zastává matka a ona jako rozkvétající žena začíná mít touhu vlastního uplatnění. Je velmi důležité, aby matka své dceři dokázala nějaký prostor uvolnit.

Může být těžké nezasahovat a jen přihlížet, když se dcera nabídne, že sama připraví k večeři palačinky, zaneřádí kuchyň a polovinu palačinek připálí. Zkuste to vydržet. Když ji v polovině práce přerušíte se slovy: „Ukaž, já to dodělám, nemůžu se na to dívat.“, zabíjíte tím její vlastní iniciativu a motivaci. Ona pak sama sebe přesvědčí o tom, že je neschopná a nekompetentní a o další aktivitu se už nepokusí.

Podporujte dceru v jejích aktivitách

Matky mohou být v pokušení přenášet na dcery své vlastní nesplněné touhy a přání. Je snadné sklouznout k očekávání, že to, co jsem si přála já, když jsem byla malá holčička, si moje dcera přece musí přát taky. Vždyť je to také holčička! Všechny holčičky chtějí přece být baletky a princezny, stejně, jako jsem si to kdysi přála i já! Nezapomeňme na individualitu našich dětí a podporujme je v tom, co chtějí ony samotné. Chce hrát fotbal a šplhat po stromech? Nechte ji.

Dospělá dcera

Ve vzájemném vztahu přijde doba, kdy by se dcera měla začít přirozeně odpojovat. Měla by se začít starat o sebe bez Vašeho vlivu. Být zodpovědná za sebe a za své důsledky chování. Toto je asi nejtěžší úkol pro každého rodiče. Pustit dítě ze svého vlivu a kontroly.

Věřit mu, že to nějak zvládne, i když žije život jiný, než jste si představovali Vy. Umožnit mu dospět. V období puberty a dospívání dcera potřebuje mít možnost dovolit si klasické pubertální projevy, které k tomuto období patří. Vymezovat se vůči rodiči, zkoušet hranice, sem tam si vymýšlet a překrucovat své pravdy, nedodržet domluvená pravidla, koupit si něco, co se Vám vůbec nelíbí. Toto jsou všechno kroky, které vedou k osamostatnění. Skrze tyto rebelie poznává samu sebe. Ideálním cílem je, aby vystoupila z Vašeho područí a stala se svébytnou, zodpovědnou a sebevědomou ženou. Dcera si potřebuje uvědomit, že se o sebe umí postarat a že není na Vás závislá. Potřebuje vědět, jak chce žít, čeho chce dosáhnout a z čeho bude platit životní náklady. Ale také potřebuje mít důvěru v to, že ji dokážete podpořit. Slovem nebo činem.

Vztah mezi matkou a dcerou je jedinečný a silný

Vztah mezi matkou a dcerou je jedinečný a silný, je základem pro celý další život. Obě jste ženy, a ty dokážou udělat svět krásnější a bohatší. Tak si to užívejte! Povídejte si o ženství, o tom, co to je, být ženou, běžte spolu nakupovat, kujte pikle na tatínky a nežárlete, když jde s problémem za ním. Jsou věci, které se potřebuje naučit od táty a pak ty všechny ostatní, které jí dáte Vy.

Zpět na výpis