Jak jsou pro dítě důležité vzory a co dělat, když v rodině chybějí

Malá hádanka na úvod. V bytě bydlí otec, matka, dcera a syn. Kolik se jich sejde kolem stolu ke společné večeři? Řekli byste čtyři? Tak počítejte s námi: otec, matka, dcera, syn. Manžel a manželka. Bratr a sestra. Strýc a teta. Vnuk a vnučka...

Každý z nás byl obsazen do mnoha rolí, a během života jich přibývá. Je jich dost, i když zůstaneme jen u těch rodinných. Přičtěme k nim role, které hrajeme jako občané, řidiči, zaměstnanci či zaměstnavatelé – to ale až někdy příště, teď zpátky domů!

Každá rodinná role reprezentuje určitý model jednání. Vytváříme si v nich odlišné vzorce komunikační i behaviorální. Proč váš manžel telefonuje s vaší maminkou jiným hlasem než s kamarádem, který ho tahá na pivo?

Malý divák velkým hercem

Svým budoucím rolím se učíme od malička nejjednodušším způsobem: díváme se, jak to zvládají ti velcí. Tak si vytváříme postoje a představy, jak budeme jednou vystupovat my. Jaký bude vaše dítě v dospělosti partner a rodič, určuje se právě teď, když se se svým partnerem přete, smějete či nasloucháte jeden druhému. ("Chci být jako táta!" "Nikdy nebudu jako máma!")

Obsah rolí samozřejmě neovlivňuje jen situace v (širší) rodině, ale i společenská sociální a kulturní norma zastoupená např. i školou nebo médii. Výrazně se podílí na dětské představě, že máma pečuje o děti a domácnost (nebo dělá ředitelku hutí), zatímco táta vydělává peníze (nebo v noci vstává a vaří fenyklový čaj).

Společenské normy se velmi rychle mění a adaptace rodinných rolí leckdy nestíhá. Tradiční vzory selhávají v nových životních situaci. Jak má vypadat dobrá, úspěšná, dokonalá máma dnes, když je život jinde než před dvaceti lety? Co má pro rodinu dělat správný dobrý táta? Jaké vzory mají dětem předvádět, aby je přijaly za své? A budou jim k něčemu za dalších dvacet let, až přijde čas na jejich uplatnění?

Přehlídka vzorů

V Akademii rodičovství pomáháme rodičům ujasnit si, jaký rodičovský model svému dítěti nabízejí. Rodinný systém potřebuje vyváženost. Můžeme ji nazvat harmonií mužsko-ženského vzoru. Pokud jeden z rodičů zaujímá roli matky – starostlivé, milující ochranitelky a utěšitelky, klidného a tolerantního elementu,  druhý rodič by se měl zhostit role vyzyvatele k odvaze a riskování, důsledného až autoritativního. Oba principy, jsou-li v rovnováze, pracují ve prospěch dítěte, které má před sebou jako vějíř rozevřený pestrý repertoár lidských postojů, schopností a strategií, z něhož může čerpat poučení. Dítě se samozřejmě cítí jistěji a snadněji se jednou od rodičů odpoutá, aniž by cítilo potřebu popřít naučené vzory.

Vzor v neúplné rodině

Ale co když v rodině role vyvážené – nebo ani zastoupené – nejsou? Může pouze žena nebo pouze muž vychovat z chlapce muže a z dívky ženu?

Pro osamělého rodiče je samozřejmě obtížné zajišťovat vše, co k oběma rolím patří. Aby uspěl, musí dítě nasměrovat, aby si samo hledalo vzory, jichž se doma nedostává. Velmi užitečná může být kontakt s trenérem, učitelem, rodiči dobrých kamarádů, partou vlastních přátel apod.

• Dospívající dívka potřebuje otužit a zažít přijetí ze strany chlapce tak, aby v dospělosti dokázala vytvořit vyvážené partnerství s mužem, který ji bude partnerem, a ne tatínkem.
• Dospívající, maminkou opečovávaný hoch potřebuje mužským vzorem otužit k vytrvalosti a spolehlivosti tak, aby později navázal vztah se ženou jako zodpovědný muž, a ne puberťák.

Chybějící vzory mohou samozřejmě suplovat také prarodiče. Jak důležití jsou, dokládá samozřejmost, s níž si zejména malé děti dokážou za babičku a dědečka adoptovat i lidi mimo okruh rodiny, pokud jim ti vlastní chybějí. Přítomnost staršího, laskavého a vše chápajícího člověka je pro ně nesmírně důležitá přinejmenším do chvíle, než ho nahradí virtuální sociální sítě.

V neúplné rodině je přebírání mužských a ženských rolí dítětem komplikované i proto, že osamělý rodič nemůže zcela rozehrát ani svou vlastní. O to důležitější je, aby s dítětem pěstoval vztah založený na vzájemném respektu a otevřené komunikaci.

Jak na role v našich kurzech

Účastník kurzu v diskusi hledá odpověď na otázky, co pro něj znamená být rodičem, manželem, partnerem. Téma otevře i doma se svým partnerem. Většina konfliktů a nedorozumění vzniká z falešného předpokladu, že ten druhý to přece vidí stejně jako já. Pomůžeme vám uvědomit si, že funkční vztah ženy a muže v rolích mámy a táty nelze očekávat jako zázrak nebo dar: je nutno si ho láskyplně odpracovat.

Zpět na výpis