Střídavá péče, naschvály exmanžela

Dobrý den, mám 7letou dceru, 4 roky ve střídavé péči. Její otec dělá neustále naschvály, a dcera již projevuje problémy v chování. Střídavá péče dle psychologa není pro nás vhodná, ale než soud něco určí, prosím o radu, jak s dcerou pracovat.

Dobrý den,

mám 7letou dceru, 4 roky ve střídavé péči. Její otec dělá neustále naschvály, nevozí ji do kroužku, nedává jí oblečení atd... Požádala jsem o svěření do péče, potom co mě informovala její třídní učitelka, že si myslí, že se jí otec dostatečně nevěnuje v přípravě do školy. A psycholog, ke kterému docházíme po celou dobu, mi sdělil, že si myslí, že u nás není střídavá péče vhodná. Než ale soudy něco určí, chtěla jsem poprosit o radu, jak mám dále s dcerou pracovat. V této době má totiž problém s kamarádkami ve škole, kdy mě maminky začínají informovat, že je na ně dcera zlá, mluví ošklivě, někdy se jim i posmívá. Myslím, že toto chování je odraz toho, co mezi námi s otcem probíhá. Jenom teď nevím, jak mám nejrychleji pomoci, abych zabránila dalším problémům v jejím chování. Děkuji za radu.

Dobrý den,
děkujeme za důvěru se kterou se obracíte na poradnu Akademii rodičovství. Mrzí mě, celá situace se kterou se potýká vaše dcera. Zkusím vám nabídnout širší pohled na situaci a nápady jak aktuálně pomáhat dceři. Předpokládám, že problémy dcery řešíte také se zmiňovaným psychologem, protože jestli tomu dobře rozumím - dcera je ve střídavé péči již 4 roky, takže aktuální situace je vlastně takovým vyústěním této doby. A bude potřeba zase nějaký delší čas, než dojde k výrazným změnám. Přesto toto vyústění mohlo něco posunout - nezměnilo se ještě něco u vás v rodině? Nový partner? Miminko?

Syndrom škodící exmanžela nevyplývá z žádné jiné duševní poruchy, avšak může koexistovat s jinými poruchami, jejichž společným jmenovatelem je citová nedospělost a neschopnost znovu se postavit na vlastní nohy a žít po svém. Vyvěrá i z ohromné mužovi frustrace z rozpadu vztahu. Ublíženého ega. Tady není snaha se domluvit. Tady není snaha hledat řešení tak, aby vyhovovala dětem. Tady je snaha – škodit, ublížit - nejvíce vám. A dcera je výborným nástrojem, jak to zařídit. Bohužel je tomu tak.

Když s expartnerem není řeč neuvědomuje si přes velké množství bolesti a zahořklosti, že ubližují vlastním dětem. Dokud nezmizí příčina – bolest, strach, ublíženost, nepochopí, jak moc své dceři ubližuje. Mnoho energie pak padá na nekonečná řešení naschválů, nepochopitelných změn bez důvodu a porušování dohod. A o to především problémovým expartnerům jde. Trestat vás. Vědomě, tak nevědomě.
Doporučení směrem k dceři:

1. Buďte upřímná, pokud se na cokoliv ptá, mluvte o sobě a vašem vnímání situace. Jak to má táta se budou muset zeptat jeho. Vy jí můžete nabízet pouze své pohledy.
2. Říkejte jí, že ji máte ráda. Mazlete se, hrajte si. Věnujte ji svůj čas. Nabízejte ji možnost o všem si promluvit. Ideální čas na rozpravu nebývá u stolu, ale jen tak mimochodem při nějaké činnosti. Můžete společně hrabat lidí, skládat dřevo, chodit na procházky, péct či vařit.
3. Oceňujte ji. Pomocí všech smyslů hledejte a vyzdvihujte vše, co se dceři daří, co se vám líbí a co funguje. Jestliže si každý den řeknete, že chcete využít všechny vaše smysly pro dceru, tak vás ony samy budou řídit. Je jedno, který si vyberete.

• Viděla jsem, jak
• Slyšela jsem, jak............. Toho si cením.
• Vidím a moc se mi to líbí, že.............
• Slyšela jsem, jak .......
• Všimla jsem si, že ............
• Vidím, že se něco děje, chceš obejmout?
• Dneska krásně voníš.
• A tím nejbližším oceněním jsou vaše ruce – pohlazení, obejmutí.

Pokud se vám svěří - nevyvracejte žádné informace. Ptejte se jí, co si o tom myslí sama a povídejte si. "Ty jsi teď asi na mě naštvaná, protože ti táta řekl, že..., že jo? To chápu. Jak ti v tom je? A ty tomu věříš? Co si o tom myslíš ty? A jak bys to chtěla ty? Mě by se to líbilo tak a tak... co Tobě? Jak bychom to mohli udělat, abychom byli obě spokojené? Napadá tě něco?"
Nepomlouvejte svého exmanžela.
Možná je pro vás výchova expartnera nepochopitelná a nejde se s ním moc domlouvat. Nezoufejte. Nabízejte dětem takový model výchovy, kterému jako rodič věříte. Děti si samy přirozeně vyberou z nabízených modelů ten, který jim bude bližší. Nemusíte jim nic vysvětlovat. Stačí s dětmi své hodnoty a přístupy žít. Naučí se je mnohem efektivněji.
Nastavujte hranice, buďte důsledná. Dáváte tím pocit jistoty a bezpečí. Požadujte po dceři školní výsledky či spolupráci na domácích pracích. Nedělejte z ní návštěvu. Ať je platnými členy vaší rodiny a domácnosti.

Věřím, že vlastním laskavým přístupem dceři nabídnete jiný přístup, který ji pak bude fungovat i ve vztazích s kamarádkami. Budu moc ráda, když mi dáte vědět, jak vám moje odpověď sedí a především, jak se daří dceři i vám.

Opatrujte se, hodně zdraví celé vaší rodině, srdečně, Katka Novotná

Zpět na výpis