"V síti" z pohledu mámy a dcery

Reklama, strach a zvědavost zařídily, že jsme s dcerou na dokument “V síti” vyrazily. Od malička děti slyší, že nemají mluvit s cizími lidmi nebo si od nich brát bonbon. Ne vždy jim však jako rodiče pomůžeme uvědomit si, že sociální sítě jsou nebezpečnější, než bonbony od cizího pána. Co tam ti mlaďoši hledají, co si potřebují zažít?

Dlouhé měsíce trvající reklama, lákavý trailer, strach a zvědavost zařídily, že jsme s dcerou na dokument "V síti" vyrazily. První, co nás zaujalo, že jsme si koupily poslední lístky. Plný sál v kině jsem už dlouho nezažila. Rozsvícené hlediště nám umožnilo udělat screening návštěvníků. Věk se pohyboval převážně něco kolem 17 - 40 lety a rychlým pohledem se dalo říct, že dívky a ženy převažovaly. Usmála jsem se už u reklamy se sloganem:
"Důvěra se musí odpracovat."

Zneužívání děvčat a chlapců, vydírání a manipulace přes chatování na internetu
je nosnou myšlenkou dokumentu. To, co dříve bylo složité, ba i nemožné, se teď děje několika kliknutími na klávesnici.
Dokument velmi syrovým způsobem zachycuje, co mohou vaše děti zažívat, když s nimi nejste. Nemůžete s nimi být pořád. Bohužel, často nedokáží o tom, co je trápí mluvit, ani když s nimi jste.

Od malička slyší, že nemají mluvit s cizími lidmi, někam s nimi chodit, brát si bonbón. Ne vždy jim však jako rodiče pomůžeme propojit informace, že sociální sítě jsou nebezpečnější, než si vzít bonbon od cizího pána. Jak by se potom mohlo do výzkumu dostat číslo, že každé druhé dítě chatuje s neznámými lidmi?

Co tam ty děti a mlaďoši hledají, co si potřebují zažít a čím se uspokojit?

Nejen z filmu vyplývá že, podstatné je uznání a zájem, připadat si zajímavá/ý, vzrušením, přijetím druhého, kamarádstvím, pocitem svádění, pocitem, že na mě někdo myslí a věnuje se mi, mluvením s druhým pohlavím, dobrodružstvím, uděláním něčeho natruc rodičům a jiné další motivátory. Jak je možné, že v době blahobytu a možností koupit si téměř vše, tohle dětem chybí?

Z kina jsem odcházela s otázkami a taky potřebou se na ně dozvědět odpověď. A tak jsem se dcery ptala:

Jak se podle Tebe vytváří důvěra mezi rodičem a dítětem?

"Důvěra je hodně o komunikaci, ale i o činech. Jestliže dítě přijde za rodičem s jakýmkoliv problémem a místo návrhu společného řešení dostane vynadáno, důvěra ze strany dítěte vůči rodičům klesá. Co se týče tématu probíraného ve filmu V síti, vzájemná komunikace a důvěra mezi dítětem a rodičem je to nejdůležitější. Když má dítě pocit, že se Vám může svěřit, hlavně pak s intimními tématy, jako je například posílání obnaženějších fotografií, udělá to. Děti nemají důvod tajit před svými rodiči informace, když se s nimi při komunikaci cítí bezpečně. Ptejte se svého dítěte, ovšem přistupujte k němu jako k parťákovi, nikoli k malému dítěti. To by pak ještě umocnilo touhu po vymezení (například psaním si s jiným dospělým, jelikož má dítě pocit, že on ho chápe, když ne rodiče)."

Co bys poradila rodičům, nebo-li co chce dítě slyšet?

Dítě v úzkých potřebuje podporu. Úplně nejhorší rozhodnutí ze strany rodiče je vynadat mu, zabavit telefon a dát zaracha. V takovém případě je skoro jasné, že to dítě znovu udělá. Mnohem lepší je, když rodič dítě pochopí a bude se snažit mu pomoct. Nebude se chovat tak, jako by bylo všechno chyba právě dítěte (i když můžete mít takový pocit!). Snažte se pochopit, že děti jsou zvídavé a lákají je věci, o kterých si rodiče mohou myslet, že nejsou správné. Chlapci a hlavně dívky v tomto věku, vyhledají autority, potřebují se naučit s nimi fungovat. Dívky může lákat to, že někdo takto autoritativní (jako jsou starší muži) se o ně zajímá a dokonce jim lichotí. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste svému dítěti nedali dostatek pozornosti. Kolikrát dítě slyšelo: "Na to jsi ještě moc malý/malá.."? Přitom děti ve věku kolem 12ti let se již nevidí jako malé děti, právě naopak. Často se vidí a cítí jako mnohem starší a pak nastane problém, když se k nim okolí takto nechová."

Jaká schopnost umožní říct NE?

"Tohle je velmi těžká otázka. Říct "ne" neumí mnoho dospělých, natož pak dětí. Některým lidem v takových situacích pomáhá agrese. Když se člověk opravdu naštve například na predátora, je mnohem jednodušší a přirozenější říci ne. Nejlepší ovšem je, když vůbec k takové situaci, kdy by dítě muselo říci ne, nedojde.
Mluvte se svým dítětem o tom, co se stane když pošle svou fotku někomu přes internet. Vysvětlete mu, že ta fotka se opravdu NIKDY neztratí a NAVŽDY tam zůstane. Řekněte mu o tom, že někteří lidé ji mohou využít a někam ji na internetu vyvěsit či poslat. Toho predátoři využívají k vydírání. Když se Vám dítě svěří, že onu fotku poslalo, vezme to predátorovi jednu možnost vydírání (už nemůže vyhrožovat dítěti, že fotku pošle rodiči)."

Nemůžete dítě před internetem a sítěmi odstřihnout, ale můžete tvořit důvěrný vztah každodenními drobnými činy.
Dokument otevřel závažnost situace. My nabízíme naše semináře.
S menšími dětmi od 12 let si běžte film spoluprožít - verze pro školní děti. Starší půjdou spíš s kamarády, ale vy si jej ujít nenechejte.
Připravit lze dítě na to, co je pojmenováno a v dokumentu se to chytře podařilo.

Zpět na výpis